Omega-3 a těhotenství
Plod v břiše matky získává veškeré omega-3 a omega-6 mastné kyseliny výhradně přenosem přes placentu.
Vliv omega-3 mastných kyselin na plod v průběhu těhotenství začal být podrobněji zkoumán teprve v osmdesátých letech. Impulsem byla zjištění dánských výzkumníků, kteří popsali, že ženy žijící na Faerských ostrovech rodily v průměru o 194 g těžší děti a jejich těhotenství byla v průměru o 4 dny delší než u žen v Dánsku [1].
Pokud byla těhotným ženám podávána DHA v dávce 1 g na den, byly schopny v dostatečné míře zabezpečit touto mastnou kyselinou i svůj plod na rozdíl od těch, kterým DHA nebyla pravidelně podávána [2].
Přirozená strava na Faerských ostrovech obsahuje více omega-3 mastných kyselin než v Dánsku. U omega-6 mastných kyselin je však tomu přesně naopak. Z tohoto důvodu i obsah mastných kyselin v plasmě (zejména pak poměr omega-3 a omega-6) je významně vyšší u žen žijících na Faerských ostrovech ve srovnání s Dánskem. Studie popisuje, že Dánky, které přizpůsobí svou stravu směrem ke zvýšení poměru omega-3/omega-6 alespoň o 20%, mohou očekávat prodloužení doby těhotenství o 5,7 dne [3].
Ženy konzumující méně než 150 mg omega-3 mastných kyselin denně jsou v nesrovnatelně vyšším riziku předčasného porodu [4].
Dle populačních studií je vysoká konzumace ryb (rybího oleje) spojena s nižším rizikem vzniku depresí včetně depresí poporodních. Zvláště během posledních 3 měsíců těhotenství předávají matky svým plodům velké množství esenciálních mastných kyselin, jež jsou důležité pro vývoj mozku plodu. Čerstvě po porodu mají rodičky pouze poloviční hladiny omega-3 mastných kyselin v krvi a u kojících matek jsou tyto koncentrace často mnohem nižší. Mateřské mléko obsahuje vysoké množství omega-3 mastných kyselin [5].
Během vývoje plodu je značné množství DHA akumulováno v šedé hmotě mozku a ve vizuálních elementech retiny. Snížená nabídky DHA v těchto tkáních vede k potlačení vizuálního a psychomotorického vývoje plodu. Je proto logické, že výzkumům stravy během mateřství resp. obsahu DHA ve stravě byla věnována pozornost. Právě složení stravy během mateřství je rozhodující mírou zodpovědné za obsah DHA v mateřském mléce. Zjistilo se, že obsah DHA v lidském mléce je silně proměnlivý a to až desetkrát, kdy nejnižší hladiny jsou u žen, které nemají téměř žádný příjem DHA a naopak nejvyšší u těch, které mají vysoký příjem DHA. Rovnovážný příjem omega-6 a omega-3 mastných kyselin je z hlediska optimálního růstu, vývoje mozku a retiny a z hlediska dlouhodobé minimalizace rizika chronických chorob jednou z nejdůležitějších aspektů kojenecké výživy [6].
Děti, jejichž matky konzumovaly více jak 2krát týdně ryby, vykazovaly ve věku 3 let lepší jazykové, vizuální a motorické výsledky v příslušných testech než ty, jejichž matky konzumovaly méně ryb, než je uvedené množství [7].
Jak kyselina DHA, tak kyselina arachidonová jsou během těhotenství esenciální pro vývoj centrální nervové soustavy (CNS) plodu. Relativně nízký příjem EPA spolu s vysokým příjmem kyseliny linolové (která produkuje kyselinu arachidonovou) mohou ovlivnit produkci a rovnováhu eikosanoidů. Vysoký poměr kyseliny arachidonové vůči EPA může vyústit v nečekané komplikace jako je předčasný porod nebo preklampsie [8]. Vyšší příjem kyseliny linolové ve stravě stimuluje produkci kyseliny arachidonové, který slouží jako prekurzor potentních prostaglandinů série-2 - PGE2 a PGF2α a vazokonstrikčních tromboxanů A2. PGE2 a PGF2α jsou asociovány s předčasným porodem, thromboxan A2 byl asociován s preklampsií [9, 10]. Zatímco DHA není obvykle považována za rozhodující pro formaci eikosanoidů, EPA je prekurzorem série-3 prostaglandinů - PGE3 a PGI3, které působí relaxačně na myometrium [1]. Obě EPA a DHA kompetitivně nahrazují kys. arachidonovou v membráně fosfolipidů a tím redukují produkci série-2 eikosanoidů [11]. Proto strava, která představuje těsnější rovnováhu mezi omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami a tím nastavení vhodných poměrů mastných kyselin v plasmě, je pro těhotné ženy velmi důležitá.
Během těhotenství však může význam EPA spočívat spíše než ve vlastní produkci relativně méně potentního PGI3 v regulaci hladin kyselin DHA a arachidonové a jejich následného transportu přes placentu. Volné mastné kyseliny vyžadují pro dosažení fetální cirkulace navázání na transferové elementy. Selektivní transport přes lidskou placentu v rámci konkrétní mastné kyseliny byl považován za základní mechanismus, který může objasnit vyšší koncentrace některých PUFA, jako jsou kyseliny DHA a arachidonová ve fetální oproti matermální cirkulaci. V tomto ohledu je velmi důležitý vliv EPA na expresi mRNA proteinů pro transport mastných kyselin (FATP) [12]. EPA nikoliv však DHA byla pozitivně korelována s expresí mRNA všech membránových proteinů. Proto vyšší koncentrace maternální EPA mohou zvýšit FATP expresi (zejména FATP-4), která, jak se ukázalo, zvyšuje DHA v krvi [12]. Navíc, aby volné mastné kyseliny mohly vstoupit do placentálních a následně fetálních buněk , musí být vázány na vazebné proteiny pro mastné kyseliny (FABP). Vzhledem k tomu, že EPA byla pozitivně korelována s expresí mRNA všech membránových proteinů, vyšší koncentrace vedou též ke zvýšené expresi FABP včetně B-FABP, který ve vyvíjejícím se mozku podléhá expresi a má silnou afinitu k DHA .
Pouze 4 – 11% DHA je zpětně konvertováno na EPA u těhotných žen, které berou pouze doplňky stravy s obsahem DHA bez náležitého příjmu EPA. To může vést k neschopnosti produkovat optimální rovnováhu eikosanoidů, které dále limitují transport a absorpci DHA do fetálních buněk [13, 14].
